Stridavka.cz
Součástí Dienstbierovy Rady vlády ČR pro lidská práva (poradního orgánu vlády) je také tzv. Výbor pro práva dítěte. Ten na svém zasedání 14. října 2014 přijal mimo jiné „STANOVISKO K OTÁZCE STŘÍDAVÉ PÉČE O DĚTI“. Podnět k němu vznesl už na červnovém zasedání výboru jeho tehdejší předseda, Zdeněk Kapitán z ÚMPOD, poněkud poděšený NÁLEZY Ústavního soudu podporujícími střídavou péči.
Cíl přijetí tohoto stanoviska je zjevný z jedné věty v něm obsažené: „Výbor nepovažuje paušální rozhodování preferující jedno z řešení za výraz respektu k jedinečnosti dítěte a jeho potřeb.“ Nahradíme-li zamlžující pojem „jedno z řešení“ tím, o co tu skutečně jde, je zřejmé, jaký přístup k rodinným vazbám dětí tento výbor má: „Výbor nepovažuje paušální rozhodování preferující péči obou rodičů za výraz respektu k jedinečnosti dítěte a jeho potřeb.“
Hledači pokladů. Pardon, „zájmu dítěte“
Co tedy má být výrazem respektu k potřebám dítěte? Podle stanoviska výboru „nejlepší zájem dítěte je třeba hledat v každém jednotlivém případě zvlášť“. Opět přeloženo do češtiny, místo preference péče obou rodičů je třeba zapojit armádu opatrovnických institucí (které mnozí členové výboru sami zastupují), aby „hledaly zájem dítěte“. A dobře se na tom živily.
Výbor při své „ochraně práv dítěte“ ovšem jaksi zapomíná, že právo na péči rodičů (nikoliv pouze jednoho rodiče) je základním právem dítěte. ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE jej uvádí v čl. 7 (hned po článku garantujícím právo na život). Následující čl. 8 pak zakotvuje právo dítěte na zachování rodinných svazků. Čl. 9 garantuje, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli. A čl. 18 obsahuje zásadu, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte.
Podobně LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD v čl. 10 odst. 2 chrání před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a v čl. 32 chrání rodičovství a rodinu a výslovně uvádí: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“
Veškerá tato práva se výbor snaží zpochybňovat „hledáním zájmu dítěte v každém jednotlivém případě zvlášť“.
Všechny zúčastněné subjekty jej budou jistě rády hledat a hledat, dokud na to budou dostávat peníze.
Kdo chce střídavou péči bít, hůl si vždycky najde
Výbor si dokonce stanovil jakési podmínky, které podle něj musí být splněny, má-li střídavá péče naplňovat potřeby dítěte. Je dojemné, jak se snaží docílit při střídavé výchově takřka ideálních podmínek pro dítě. Otázkou ovšem je, proč nepřichází se stejnými požadavky i na výlučnou péči jen jednoho z rodičů. Vždyť potřeby dítěte by snad měly být naplňovány při jakékoliv formě péče o dítě.
Jedná se například o „schopnost rodičů komunikovat spolu o základních věcech týkajících se dítěte“. Zákon říká, že „rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění“ (§ 858 OZ). Dále stanoví, že „rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům“ (§ 865 odst. 1 OZ) a „rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě“ (§ 876 odst. 1 OZ). To tedy platí zcela nezávisle na formě péče o dítě. Nezávisle na ní je tedy potřebná i schopnost rodičů domluvit se na záležitostech týkajících se dítěte.
Podobně je tomu s požadavkem na „schopnost rodičů kooperovat na výchově“ a „shodu v základních rysech výchovných stylů rodičů“. Nekooperace rodičů a zásadní rozdíly ve výchovných stylech se na dítěti projeví, ať pobývá stejnou dobu s oběma rodiči, nebo tráví většinu času jen s jedním rodičem a k druhému chodí na tzv. styk. Nejhůře se samozřejmě projeví, když je dítě od druhého rodiče zcela odříznuto – objevuje se u něj nezřídka syndrom zavržení rodiče (SZR).
Podmínka „citové a emocionální zralosti rodiče, schopnosti odhlédnout od neshod a konfliktů ve prospěch dítěte“ je dokonce mnohem důležitější při výlučné výchově jen jednoho rodiče. Při střídavé péči je totiž případná nezralost jednoho rodiče významně vyvažována působením druhého rodiče. Nešťastná je pro dítě naopak výlučná výchova pouze jedním, nezralým rodičem.
Stejně tak i požadavek na „vybavenost dítěte přiměřenými adaptačními schopnostmi“ by měl být vyšší při výlučné péči jen jednoho rodiče. Při střídavé péči má dítě relativně dost času si zvyknout v obou svých domovech. Při výlučné péči tráví u druhého rodiče jen menšinu času – musí tedy být schopno rychle se zde adaptovat a brzy zase zpět.
Pokud jde o poslední podmínku „zachování základních parametrů prostředí, ve kterém dítě žije“ (mateřská školka, základní škola, zájmové aktivity, vrstevnické vztahy), tato platí opět stejně pro střídavou péči jako pro výlučnou péči se stykem druhého rodiče. Pokud tedy vůbec platí ve všech uvedených směrech – například odlišnost zájmových aktivit či kamarádů u jednoho a u druhého rodiče může být pro dítě i obohacující. Nehledě na to, že základním prostředím, které by dítěti mělo být zachováno, jsou především oba rodiče. Ostatní faktory jsou přece jen o trochu méně podstatné. Kroužek není víc než máma nebo táta.
Komu vadí péče obou rodičů
Účelové hledání problémů u střídavé péče neznamená nic jiného, než faktickou podporu dosud převažující výlučné péče matek (a oslabení rodinných vazeb dítěte k otci a jeho části rodiny). Vůbec proto nepřekvapí, že více než 83 % osazenstva Výboru pro práva dítěte tvoří ženy. Což by samo o sobě nemuselo být problémem, pokud by se nejednalo často o osoby feministického až ultrafeministického zaměření, které se do podobných výborů stahují.
Najdeme tu například Marii Vodičkovou, bývalou komunistickou prokurátorku a adoptivní „matku“ osmi děvčat, jež vychovávala sama, bez mužského partnera. V jí řízeném Fondu ohrožených dětí a jeho Klokáncích končí řada dětí odebraných jejich rodičům. Vyjadřuje se proti střídavé péči.
Členkou je i Zuzana Baudyšová. Ta se v nedávné minulosti zastala matky-únoskyně Krajníkové, jež unesla děti z jejich domova v Argentině do Česka. Baudyšová se také postavila za manžele Hanušovy, adoptivní „rodiče“ dítěte, které bylo k adopci dáno jeho matkou bez vědomí otce. Ten se poté marně domáhal toho, aby své dítě mohl vychovávat.
Ve výboru se účastní i postarší psycholog Jaroslav Šturma. V nedávném televizním pořadu STŘEPINY strašil pomočováním (u dětí) a tvrdil: „Tady by stálo za úvahu, jestli by to nešlo třeba zařídit tak, že by dítě mělo jeden domov a ti, kdo by přicházeli, tak jsou to ti rodiče. Ať si to vyzkouší! To co musí po leta zkoušet ty děti.“ Při vyslovení sousloví „jeden domov“ se přímo rozplýval.
Dalšími členkami a členy výboru jsou: Petra Binková, Kateřina Šlesingerová, Michaela Hejná, Eva Millerová, Lucie Svěženová, Jaroslav Picha, Eva Hilšerová, Ilona Benešová, Lenka Marečková, Džamila Stehlíková, Eva Vaníčková, Zora Dušková, Anna Čurdová, Adam Křístek, Barbora Rittichová, Jana Votavová, Pavla Gomba, Marie Oujezdská, David Strupek, Monika Šimůnková a Klára Šimáčková Laurenčíková.
21. 10. 2014 at 14:37
Pani smajlikova “-:)” Argumentujete opilci a nasilniky. Uz vidim jak nektery mi znami z volejbalu co se rozvedli a davaji si kazdy den 10-15 piv maji zajem o stridavou peci. Nadavat na ex a vysi alimentu to ano. Ale SP ne. Prectete si co jsem ja psal doleji. A i ja jsem diky stavu v nasem state musel hodne bojovat o stridavou peci…
21. 10. 2014 at 14:45
Ale my nechceme “rozsirenou peci” rovnajici se nejake petine casu. To je naprosto nedostatecne. Prave proto, aby nas podil na vychove byl vyvazeny s podilem matky, chceme pro deti peci stridavou.A nelze ji odmitat jen proto, ze matka nechce. To je bohuzel jeste stale u soudu i ospodzvykem. Jen se to nechteni matky zabali do “zajmu ditete”, tam schovate vsechno :-).
21. 10. 2014 at 17:41
Symbole křivé huby, opiš si od spolužačky alespoň krycí jméno, dostaneš se tak až na úroveň své grupy samoděržaví. Bublino z močálu bez kyslíku.
21. 10. 2014 at 19:33
Vida, a jsme u toho, vulgární napadání někoho, kdo má jiný názor, než pár fanatických příspěvkářů na tomto webu…dalo se to čekat…
21. 10. 2014 at 19:35
A už je to tady….vulgární napadání někohho, kdo má jiný názor, než pár fanatických příspěvkářů na tomto webu…dalo se to čekat…
21. 10. 2014 at 19:50
Tak ja jsem nejen Vam pani Smajlikova popsal mou situaci. A zajimal me Vas nazor. Misto toho jste si pockala, a uz se radujete jak vy pisetez “vulgarni reakce”. Pro Vas jsou vsichni chlapy kdo ctou tento webnasilnici pachajici nasili na zenach,ze?
21. 10. 2014 at 19:51
mozna teda krome toho podivina z webu jedendomov.cz. To je take urcite aktivni ctenar..:-)))
21. 10. 2014 at 20:15
Pavel Pešan… 🙂 no comment
22. 10. 2014 at 11:07
Všichni víme, že je to fašistický výbor, otázkou spíš je, jak s tímto hnojem bojovat a jak rozvrátit tento fašistický systém, který má své výsledky např. zde:
http://www.sport.cz/hokej/ostatni/clanek/615416-mami-tati-segro–rodice-miroslava-hlinky-zverejnili-synuv-dopis-na-rozloucenou.html#hp-sez
22. 10. 2014 at 11:10
Baudyšová … kreatura z ANO, tam se natáhla pěkná svoloč. Chovatelku psů Gajdůškovou nahradila ještě horší svině. Jak to může někdo volit, jedno mají ty baby společně, jsou šeredné jak noc, asi nějaká patologie. Jak něco takového může vůbec obhajovat děti.