JáRodič.cz
Orientace v prostoru je pro život velmi důležitá. Nejde jen o to, aby se člověk neztratil, věděl, kde je vpravo a vlevo, ale orientace je důležitá například i pro čtení a psaní textu. Orientaci je třeba s dětmi trénovat již odmala. A právě na toto téma bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.
Prostorová orientace
Psychologie říká, že prostorová orientace je uvědomění si okolního prostředí, ve kterém jsou věci v určitém vztahu mezi sebou.
Pod pojmem orientace v prostoru se tedy rozumí určit správně pozici vlevo, vpravo, vepředu, vzadu, nahoře, dole. Patří k tomu i správné určení směru.
Není bez zajímavosti, že orientace v prostoru je důležitá i pro správnou orientaci v textu, v mapách, k zvládání matematických operací a podobně.
Jak trénovat prostorovou orientaci u dětí
Trénovat prostorovou orientaci lze již odmalička. Jak na to:
- Popisovat dětem polohu předmětů a jejich polohu
- Trénovat orientaci v bytě, ve školce, v blízkém okolí – kde je obchod, hřiště, zastávka autobusu a podobně
- Trénovat „labyrinty“ na papíře
- Pozorovat a popisovat okolí
- Prolézt „opičí“ dráhu
- Chodit/běhat mezi kužely
- Hra „Na schovávanou“ a další
- Číst a ukazovat v knize a popisovat polohu slov/předmětů a podobně
Co je důležité
- Učte děti formou hry
- Pokud je pro ně těžké určit vlevo/vpravo, pak zkuste najít nějaké pomůcky – maluješ levou/pravou rukou, srdíčko ti klepe vlevo, prstýnek máš na levé ruce a podobně
Závěr
Myslíte si o sobě, že se dobře orientujete v prostoru? Podle čeho tak usuzujete? Máte problémy s určením levé a pravé ruky? Jak to řešíte? A co vaše děti? Učili jste je nějak speciálně orientovat se v prostoru? Jakým způsobem? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Převzato z webu JÁRODIČ.CZ
16. 2. 2018 at 14:25
Děti se mají orientovat v prostoru tak, aby vždy našly svojí maminku.
18. 2. 2018 at 11:33
Rodiče sourozenců Ledeckých se dobře zorientovali v prostoru-umožnili svým dětem individuální vzdělání (museli čelit velkému tlaku, že ze svých dětí dělají individualisty a nebudou dostatečně socializováni), věnovali se svým dětem jistě více, než je plošně!! zvykem, se štěstím nebyli vytěsněni opět zavedenou povinnou předškolní docházkou (což má fatální dopad pro děti stykačů), neodkládali své děti v družině, ale věnovali se jim a podporovali je v jejich zájmech nejprve osobním přístupem a potom za účasti trenérů (učitelů klasických,uměleckých), no a Ester se docela zorientovaně dosmykovala pro zlato.
Nemusíme mít doma všichni zlaté medaile, ale ten směr, ten je dobrý.
Nemusí mi doma stát nová Octávie ( Ledeckého přirovnání k Ferrari, přeci jen prodal na trhu více své práce o kterou je zájem), ale dítě mi nebude zakrňovat v družině. Pokud se k němu přes Matriarchát dostanu. Můžu mu dát jako rodič ten základ, tu techniku (zpěvu, jízdy, učení, různé specializace sportu, na medaili to nebude, ale jen v té nejužší špičce, klidně se lépe seberealizuje ve sboru, či nějaké jeho obdobě, než když nebude umět nic).
Pokládám to za velmi špatnou cestu, odložit dítě na velkou část dne do institucí. My nemusíme všichni vyučovat své děti individuálně, každý na to nemáme vlohy a já sám jsem rád, že po nemoci dítěte mě zas vystřídá paní učitelka, ale to socializování by mělo končit školou a ne začínat.
18. 2. 2018 at 15:52
…aby nasly svoji maminku 🙂 No za chvili tu nekdo napise, ze prestrizeni pupecni snury je spatne, protoze tak narusuje pouto matky s ditetem 🙂